Snowboard je prkno pevně připnuté k nohám jezdce, určené k sportovnímu využití na sněhu. V současnosti můžeme rozlišit tři typy:

• freestyle prkno
• freeride prkno
• alpské prkno

Freestyle prkno - nejoblíbenější, nejpoužávanější a nejuniverzálnější prkno se stejnou špičkou i patkou. Je tedy vhodné pro skoky, triky, jízdu na switch (jízdu pozpátku) i jízdu v hlubokém sněhu. Posunutí vázání od středu k patce je obvykle jen 0 - 10 cm, používá se vždy měkké vázání s měkkými boty.
obr. 1 freestyle snowboard

Freeride prkno - univerzální prkno vhodné především pro jízdu ve volném terénu (freeriding). Kupuje se o něco delší než freestylové prkno a jezdí se s větším posunutím vázání od středu k patce cca 5 - 15 cm, aby byl umožněn větší vztlak špičky v hlubokém sněhu. Velmi oblíbeným provedením freeride boardu je splitboard, který je možné rozdělit na dvě lyže, a tak umožňuje chůzi do kopce nebo v hlubokém sněhu.
obr. 2 freeride snowboard

Alpské prkno - prkno vhodné pro jízdu na upravených sjezdovkách a slalomových tratích. Na první pohled je výrazně užší než ostatní dva typy prken, špička a patka se výrazně liší. Používají se zásadně v kombinaci s tvrdými boty a tvrdým vázání.

obr. 3 alpine snowboard

Jaký je rozdíl mezi freride a freestyle stance - postojem?

Rozeznat tyto dva typy postojů je mnohdy velmi těžké, protože se liší jen nepatrně.

Vlevo vidíte freeridový a vpravo freestylový postoj. U freeridového je přední vázání většinou více vytočeno ve směru jízdy a zadní úhel bývá blízko nuly, zřídka pak do minusových stupňů. U freestylového postoje bývá často oblíbená tzv. žabák nebo kačer, kdy je přední noha vytočena dopředu a zadní dozadu, tedy do minusového úhlu. Na takto upraveném postoji se lépe dělají freestylové triky a hlavně je pohodlnější jízda na switch (pozpátku). Nutno ovšem říct, že postoj je velmi individuální, a proto si každý vytvoří vlastní podle zvyku nebo požadavcích na chování snowboardu.

obr. 4 rozdíl mezi freeride a freestyle postojem

Délka freestyle snowboardu

Délka běžného snowboardu se pohybuje mezi 120 a 170 cm. Kratší snowbardy jsou určeny pro děti a lehčí snowboardisty, delší naopak pro dospělé. Nejobvyklejší a nejprodávanější délka je tedy 150 - 165 cm.

Správná délka snowboardu by měla být od země po bradu snowboardisty, přičemž těžší jezdci by si měli vybrat snowboard delší (maximálně o cca 5 cm) a lehčí jezdci naopak kratší. Vše je dáno potřebnou silou pro prohnutí prkna při vykrajování oblouku a tím, že delší prkna jsou obvykle tužší a není tak snadné jej prohnout.

obr. 5 správná délka prkna

Šířka snowboardu

Protože jízda na snowboardu spočívá především v jízdě na hranach, není pro samotnou jízdu šířka snowboardu tolik důležitá. Pokud má jezdec větší chodidla než cca EU46, potom je potřeba zvolit širší prkno, aby nohy nepřesahovaly moc přes okraj snowboardu, ale jinak není třeba šířku prkna řešit. Takový snowboard má označení "wide". U výrobců je zvykem, že delší snowboardy jsou automaticky vyráběné ve "wide" provedení, protože vysoký člověk má obvykle větší číslo nohou. Pokud má jezdec velké nohy a chce prkno kolem 160 cm, pak nemá problém. Kratší "wide" snowboard lze sehnat už hůře.

obr. 6 správné upevnění vázání

Konstrukce jádra snowboardu

Jádro snowboardu je nejdůležitějším kritériem kvality snowboardu. Nejlepší vlastnosti mají snowboardy s dřevěným jádrem, naopak nejhorší snowboardy s pěnovým jádrem. Kompromisem mezi drahým dřevem a nekvalitní pěnou je kombinované jádro pěna-dřevo. Dřevěné jádro zajišťuje snowboardu stejnou pružnost při různých teplotách naopak pěnové jádro může pružnost snowboardu měnit v závislosti na teplotě a stáří prkna. Snowboardy s dřevěným jádrem obvykle také vydrží větší prohnutí při neporušení své konstrukce.

obr. 7 zkouška pružnosti prkna

Nejlevnější a zároveň nejméně kvalitní variantou je pěnový způsob stavby - PU FOAM CORE. Starší prkna s pěnovým jádrem brzy ztrácí pružnost a jízdní vlastnosti, proto se tyto jednosezonní prkna kupují nejčastěji dětem.

Druhou variantou je kombinovaný způsob. Lepené dřevěné jádro je obklopeno pěnou, takže prkno získává cenné vlastnosti pružného dřeva a zároveň je jeho výroba levná.

Nejdražší a nejkvalitnější variantou je konstrukce s dřevěným jádrem. Celodřevěné lepené jádro bývá často vyztužené kevlarem nebo i jiným materiálem - WOOD CORE. Prkno je velmi pružné a má velkou výdrž. Jedinou nevýhodou této varianty je vysoká cena.

Konstrukce hran snowboardu

V současné době se používají dvě základní konstrukční řešení - sidewall a cap. Obě technologie mají své zastánce a nedá se jednoznačně říci, že by jedna z technologií byla lepší.

SIDEWALL prkna jsou robustnější a pevnější, zvláště v oblasti mezi vázáním. Je odolnější proti proražení a i případná oprava je jednodušší.

CAP prkna jsou lehčí, tenčí a jejich výhodou je větší tuhost v torzi díky spojení vrchní i spodní vrstvy laminátu obalujících dřevěné jádro a tedy lepší přenos síly pří jízdě na hraně. Oproti sidewallu je však cap náchylnější k poškození, např. když narazíte prknem hranou na kámen nebo při jibbingu. Je tedy podstatně větší riziko, že se při poškození snowboardu dostane k jádru voda a z prkna se záhy stane nepoužitelná vrtule.

obr. 8 stavba snowboardové hrany (sidewall nalevo, cap napravo)

Skluznice

Nejrozšířenější jsou skluznice dvojího druhu. Extrudovaná a sintrudovaná. Levnější extrudovaná skluznice je vyráběna vytlačováním roztaveného polyethylenu, je o něco pomalejší a méně saje vosk. Výhodou extrudované skluznice je její cena a vzhled, jelikož tato technologie umožňuje jakýkoli design skluznice. Sintrudovaná skluznice je vyráběna lisováním a spečením práškového polyethylenu, je o něco rychlejší a díky pórům lépe saje vosk. Samostatnou kapitolu tvoří skluznice s příměsí grafitu. Grafitové skluznice jsou bezkonkurenčně nejrychlejší, ale potřebují nejvíce vosku. Tyto skluznice jsou nejdražší, vždy temně černé a k vidění bývají jen na některých top-modelech.

Hrany

Hrany jsou důležitou součástí snowboardu. Bez nich byste toho na kopci moc neutočili. Ortodoxní jibbeři by se bez hran sice klidně obešli, ale pro ostatní jsou nezbytností.

Inserty

Narozdíl od lyží, do snowboardu se při připevňování vázání nevrtá. Snowboard již obsahuje inserty, do nichž se šrouby držící vázání jednoduše zašroubují.

obr. 9 inserty pro upevnění vázání

Vrchní vrstva

Topsheet alias svrchní vrstva snowboardu především chrání vrstvy pod sebou. Některé firmy navíc vyrábějí svrchní vrstvu z materiálů, které pomáhají tlumit vibrace. V neposlední řadě má topsheet na sobě design.

INZERCE:

---